Za Švýcarskými ferátami
V létě roku 2013 jsme si s Peťulkou vymysleli první větší cestovatelský počin a s autem vyrazili na 15 dní dlouhý road-trip po Švýcarsku. Hlavním cílem cesty mělo být projití několika jištěných cest (klettersteig /via ferrata), v odpočinkových dnech pak cestování po místních zajímavostech. Jako chudí studenti jsme v té době chtěli dovolenou pojat maximálně levně, takže jsme si nabalili maximum jídla s sebou a plánovali většinu nocí strávit v našem kombíku. To se nakonec povedlo na 100 %. Místní ubytování bylo totiž tak drahé, že jsme raději v autě strávili noci rovnou všechny.
Z Brna jsme vyrazili téměř přímo do Švýcarského St. Gallenu, kde stojí nádherná katedrála sv. Havla a Otmara a byla to zajímavá první zastávka po dlóuhé cestě (z Brna cca 770 Km).
Speer (B/C)
První ferátka byla spíše na opětovné přivyknutí si na lezení. Zpětně jsme ji hodnotíme jako velmi mírnou a jištění je zde pro lidi s jistým krokem téměř nadbytečné. Na Outdooractive.com – Kletterweg Kaltbrunn lze sehnat kompletní topomapu a GPX soubor, který si můžete nahrát do navigace a usnadnit si tak hledání začátku a průběhu trasy. My pro trasování používali aplikaci Aplinequest, což je mimochodem pro tento účel výborná apka pro Android.
Pro odpočinek a přespání po výletu lze zvolit blízké parkoviště, nebo spíše výchozí bod celé cesty, kde lze nechat auto a my zde i nocovali.
Lucern
Další den jsme se vydali do Lucernu, kde lze navštívit známý kapličkový most (Kapellbrucke). Mostek to byl sice hezký, ale bylo na něm tolik turistů, že jej asi zcela doporučit nelze. V Lucernu je nicméně poměrně rozsáhlé dopravní muzeum, které lze využít například pro případ špatného počasí. Zajímavost je hned první exponát, který se nachází již před muzeem – originál razícího štítu, který razil tunel pod masivem sv. Gotharda – nejdelší železniční tunel na světě o délce 57 km. Ten jsme, jak vidno z obrázku, náležitě prozkoumali.
Braunwald (C, bonus D/E)
Tato ferátka již byla s celou vážností celodenní počin, nicméně jedna z nejkrásnějších vůbec. Velmi vzdušný a po celou cestu poměrně exponovaný terén z ní činí nutný zážitek při návštěvě okolí. Výchozím bodem je město Linthal, odkud se jede kombinací vlaku a lanovky k nástupnímu bodu. Lanovka pravděpodobně není nutná, nicméně vzhledem k délce celé ferátky doporučujeme.
Dodatečné informace k Braunwald ferátke najdete aj na Outdooractive.com a na Bergsteigen.com.
Celá cesta je velmi dobře zajištěna, místy až příliš vysokým množstvím kramlí a lan. Hodnocení C subjektivně odpovídá, nicméně občasný volný prostor pod nohama může dělat někomu problém. Bonusem pro silnější povahy je pak závěrečné prodloužení cesty klasifikováno jako D/E. Osobně jsme si jej vyzkoušeli, ale vzhledem k náročnosti a délce jsme se raději vrátili na původní lehčí cestu. Těžko tedy hodnotit, jak to vypadalo celé.
Ballenberg
Další cesta nás vedla přes sedlo Klausenpass, které je mimochodem velmi fotogenické místo (vlastně jako celé Švýcarsko…) a Sustenpass do skansenu v Ballenbergu, Zde se dá strávit téměř celý den a pokud máte trošku zájem o minulost země, určitě lze místo doporučit. Můžete zde vidět originální historické obydlí, způsob života zdejších předků a i živé ukázky tehdejších technologií, jako například plně funkční pilu na dřevo využívající energii vodního toku.
Rotstock (B/C)
Tento výlet byl zcela jistě nejnáročnější v rámci této dovolené a vzhledem k realizovanému převýšení nejnáročnější možná doposud. Rotstock není ani tak název vrcholu, jako spíše drobného výčnělku z masivu ničeho menšího než majestátní severní stěny Eigeru. Samotný Eiger byl pro nás s našimi zkušenostmi a výškou 3970 mnm nedostupný a chtěli jsme alespoň ochutnat atmosféru tohoto místa. Ferátka nabízí možnost, jak si poměrně bezpečně tuto zkušenost dopřát. Pokud jste fandové hor, doporučujeme před cestou shlédnout švýcarsko/německý historický film Nordwand, který pojednává o prvovýstupu touto stěnou.
Samotná jištěná cesta je poměrně jednoduchá, nicméně, než se k ní člověk propracuje, vydá to za samostatný výlet. Ano, cestu si lze výrazně ulehčit díky místí železnici vedoucí na nejvyšší železniční stanici světa – Jungfraujoch / Top of Europe. Železnice i pěší varianta začíná ve městě Grindelwald.
Parkoviště u vlakové zastávky lze použít v obou variantách. Nachází se ve výšce cca 950 mnm. Jelikož je ale nejvyšší bod feráty, Rotstocká věž, ve výšce 2663 mnm, čeká vás převýšení nějakých 1713 výškových metrů, což je v kombinaci s ferátou již poměrně náročné. My nakonec ale stejně raději vyrazili po svých vzhledem k ceně vlaku, který patří mezi nejdražší vůbec, a to i na švýcarské poměry. Za jednu cestu do stanice Kleine Scheidegg či ještě lépe Salzegg (cca 2000 mnm), odkud je to již výrazně pohodlnější, si v roce 2021 zaplatíte téměř 800 CZK. Jízdenka až nahoru na Jungfraujoch je pak za lidových 5 340,- za jednoho.
Po dosažení vrcholu Vás nicméně při stejném štěstí na počasí, jako potkalo nás, čeká fantastický výhled na celé údolí, kdy víceméně vidíte celou cestu, kterou jste urazili. Jako ochutnávka Severní stěny pro běžné smrtelníky je tento výlet nezapomenutelný.
Další informace o celé cestě na Rotstock jsou k dispozici také na Outdooractive.com a Bergsteigen.com.
Gelmersee
Jako cíl odpočinkového dne po Rotstocku jsme si zvolili procházku kolem jezera GelmerSee. Jedná se o celkem nenáročný výlet. My jsme si navíc vzhledem k předchozímu dnu dopřáli svezení na začátek trasy Gelmerbahnem – nejprudší pozemní lanovou dráhou na světě se sklonem 109%. Výlet kolem jezera lze zvládnout za cca 2 hodiny + nějaký čas pro návrat zpět.
Furkapass
I cesta je cíl – a ve Švýcarsku to platí dvojnásob. Občas není zcela na škodu na samotnou cestu rezervovat téměř celý den a tak trošku zregenerovat unavené tělo. Jeden z nejvyšších průsmyků Furkapass, vedoucí sedlem ve výšce 2429 mnm, Vám poskytne již z okýnka auta dechberoucí scenérie. Co chvíli budete nuceni zastavit a jít se pokochat nově se otevřenými pohledy. Za zmínku na této cestě stojí i možnost podívat se do ustupujícího ledovce Rhonegletscher (http://www.gletscher.ch/eisgrotte/).
Diavola (B/C)
Další ferátka byla poměrně krátká, ale vedena zajímavou cestou. Označil bych ji spíše za sportovní. Výchozím bodem je trojmostí kousek za Andermattem. Ferátka byla postavena pro potřeby tréninku místní posádky a zvládnout se dá do tří hodin včetně sestupové trasy, takže se nejedná o nic náročného. Zajímavostí je integrovaný samoobslužný výčep v její horní části. Další informace o cestě zde.
Bellinzona
Za památkami můžete vyrazit do italské části Švýcarska – do Bellinzony. Nejjednodušší cesta přes vysokohorský masiv je průsmykem či tunelem Sv. Gottharda – vybrat si můžete na základě počasí – průsmyk bych doporučil při šanci něco vidět. Masiv odděluje dvě naprosto odlišné oblasti. Na severní straně se budete cítit stále mezi velikány jako ve velehorách. Na jižní straně, o pár desítek kilometrů dále, již přitom panuje většinou výrazně lepší počasí, vyšší teploty, častější sluneční svit. V případě špatného počasí je to téměř jistota. Bellinzona nabídne v historickém centru své trojhradí propojené (alespoň částečně) systémem hradeb.
Talli (B/C)
Další feráta, tentokrát opět celodenní, na nás čekala u města Gadmen. Nástupní místo je u dolní stanice lanovky Tallibahn (ano, čte se to talibán ?). Od chaty Berghaus Talli pak začíná zajímavá cesta. Feráta není nijak zvlášť náročná, nicméně nám zrovna nepřálo počasí a tak jsme toho během samotné cesty moc neviděli. Pouze brzký začátek nám dopřál nějaké výhledy. Dále jsme pokračovali v mlze. Popis cesty nicméně slibuje spektakulární výhledy na protější velikány jako Monk a Jungfrau. Další informace o cestě jsou k dispozici zde.
Aletsch gletscher – Eggishorn (B/C)
Aletschský ledovec je největší alpský údolní ledovec s aktuální délkou cca 23 km. Vydat se k němu můžete jednoduše s pomocí lanovky začínající ve městě Fiesch. V blízkosti ledovce u vrcholu hory Eggishorn se pak nachází i stejnojmenná jištěná cesta. Z této jsme viděli počátečních pár metrů, jelikož poměrně hezké ranní počasí rychle vystřídalo krupobití, které volně přešlo ve sněžení (ano v půlce letních prázdnin). Konkrétní informace o této cestě naleznete zde.
My doporučujeme přibalit teplé oblečení i v případě kraťasových teplot u dolní stanice lanovky. Ano, v horách se počasí umí změnit opravdu rychle. Naštěstí pro nás jsme byli opravdu teprve na začátku feráty.
Matterhorn
No ne že by na něj šlo jednoduše vylézt a vzhledem k náporu turistů v posledních letech to ani není rozumné, ale podívat se na logo čokolády Toblerone v životní velikosti stojí zato. Nejbližší město pod touto švýcarskou ikonou je Zermatt. Do něj se autem nedostanete, ale přivezou Vás do něj vlakem. Přímo do města auta se spalovacím motorem už dlouhé roky nesmějí. Město samotné je poměrně dost snobské a drahé i na poměry Švýcarska. Nicméně v blízkém okolí je poměrně široká paleta vycházkových cest a z většiny z nich lze obdivovat tuto specificky tvarovanou horu.
Grande Dixence
Pokud se chcete podívat na OPRAVDU velikou přehradu, doporučujeme si udělat odbočku k přehradnímu jezeru Lac des Dix. Se svou výškou 285 metrů jde o největší gravitační přehradu na světě a co více – dělají i exkurze dovnitř na technické zařízení. Pohled z hráze dolů je opravdu zážitek.
Gruyères
Toto město ve francouzské části Švýcarska je známé díky mnohaleté tradici výroby výborného stejnojmenného sýru, nicméně fanoušci sci-fi ságy Alien (Vetřelec) jej znají i díky další zajímavosti. Najdete zde totiž muzeum umělce H.R. Gigera, jehož díla byla inspirací pro tvůrce filmů. My jsme muzeum bohužel nestihli otevřené, ale alespoň jsme zavítali do blízké kavárny taktéž dekorované ve stylu jeho děl.
Via Ferrata du Tichodrome (C)
Při návratu domů jsme si zpestřili cestu poslední krátkou sportovní ferátou poblíž města Neuchatel. Jedná se o cca hodinu dlouhou ferátku s krátkým nástupem i sestupem. Dá se na ni díky její krátkosti vyrazit i polehku. Celá cesta je vedena na skalní polici zatnuté v masivu a vyšší postavy ji musí v podstatné části její délky zdolat v přídřepu. Jedná se nicméně o zajímavou cestu s pěknými výhledy na přilehlé údolí. Vzhledem k předchozím cestám se ovšem jedná opravdu jen o zpestření a asi nemá smysl kvůli ní déle cestovat, pokud Vám nesedí do plánu. Další informace o cestě zde.
Rýnské vodopády
Další zajímavou zastávkou při cestě zpět mohou být například Rýnské vodopády. Jsou krásné, co se týče množství vody tekoucí kaskádou, nicméně už méně zajímavé množstvím turistů. Po dvou týdnech v horách jsou takováto místa hořkým návratem do reality. Nicméně mimo špičku ráno či večer by se pravděpodobně jednalo o příjemný zážitek.
Rady pro cestování po Švýcarsku
- Vše je drahé, připravte se na to. Ubytovaní a doprava dvojnásob. Pokud můžete, naberte zásoby od nás či nakupte po cestě. Švýcaři z částí blízkých Itálii jezdí do Itálie například i tankovat. Pohonné hmoty jsou zde levnější. Dodržujte předpisy – pokuty jsou také na běžného Čecha vysoké. To se týká například i parkování.
- Švýcarsko není součástí EU – pozor na to. Budete přestupovat hranice s plnohodnotnou kontrolou pasu, případně nákladu. Při větším množství zásob se dopředu informujte na dovolené množství dovozu, zejména u alkoholu a tabáku.
- Kupte si dálniční známku. Je sice jen roční, ale relativně levná a silniční systém s ní ve Švýcarsku dost počítá. Silnice jsou všude perfektní. Jejich jedinou nevýhodou je snad nepřetržitá údržba, takže jsou všudypřítomná omezení.
- Do Švýcarska nevozte sýry a víno. Místní stojí za ochutnání i při vyšších cenách. Co kraj, to jiná nabídka.
- Pro parkování na divoko se dají dobře využít vyšší průsmyky. Je na nich velké množství odpočivadel, často i s pitnou vodou, někdy záchody. Parkování na nich i přes noc v našem případě nikdo neřešil. Samozřejmě je to ovšem na vlastní nebezpečí a vždy je lepší chovat se tiše, ohleduplně a pokud možno se trochu schovat z dohledu kolemjedoucích. Průsmyků je v popisované části Švýcarska hodně – Furkapass, Sustenpass, Nufenenpass, Gotthrad, Oberalppass, Grimselpass…
……………………
Chcete si také nasbírat nezapomenutelné zážitky a užít krásné výhledy na cestách ze Švýcarska nebo po Evropě? Stejně jako my, nemusíte platit za drahé ubytování. Zkuste svobodné cestování campervanem a vyražte tam, kam vás srdce zavede.
Více informací o pronájmu našeho vozu Volkswagen California najdete na webu. V případě, že máte otázky, nestyďte se a kontaktujte nás.